BLOOD INCANTATION nebyli jediní, kteří v roce 2024 přišli se zajímavě koncipovaným mícháním stylů, v jejich případě death metalu s progresivním rockem. Jsou tu další podobně pojaté fúze. Desky, které zůstaly v pozadí, což je, myslím, škoda. Kromě třeba takových BEDSORE a jejich alba "Dreaming The Strife For Love" stojí za zmínku především Francouzi ÆTHERIA CONSCIENTIA, kteří v roce 2024 vypustili na světlo svůj třetí počin. Již předchozí dva byly zajímavé. Debut "Tales From Hydhradh" (2018), kde byl black/deathový základ deformován výrazně do popředí usazeným saxofonem, ale především druhá deska "Corrupted Pillars of Vanity (2021). Zde již Francouzi definovali svoji zálibu k nadžánrovým vycházkám do provzdušněných rockových hájů a ve větší míře se projevovaly inspirace starou progrockovou klasikou a psychedelií. A ani příliš nevadilo, že ohledně bicích si skupina pomohla těmi programovanými.
ÆTHERIA CONSCIENTIA sami sebe označují za "blackmetalovou skupinu, která se stylově neomezuje a nabízí jedinečnou směs extrémních, progresivních a psychedelických zvuků na křižovatce ORANSSI PAZUZU, MASTODON a ENSLAVED." S tím se dá souhlasit pouze částečně, neboť na aktuální desce "The Blossoming" již není black metal tak dominantní. Ale rozhodně platí, že se jejich hudba rozstřikuje do všemožných forem a kromě dravého metalového proudu si libuje i v psychoticky proudících fontánkách, jejichž zvukové pramínky se divoce proplétají nebo jen nenápadně ševelí.

Když se podíváme blíže na textovou koncepci tvorby ÆTHERIA CONSCIENTIA, je daný přístup asi logický, neboť Francouzi se rozhodli svou hudbou tvořit specifický smyšlený svět, ve kterém budují duchovní centra a popisují mechanismy světa anarchie paradoxně řízeného fantaskní záhadnou entitou. Zní to bláznivě a je jasné, že podobné téma potřebuje i náležitě extravagantní zpracování. To na minulých počinech pomáhalo tvořit i výrazné zapojení saxofonu, takže nyní můžeme trochu litovat, že Simon Chatteleyn již se skupinou nespolupracuje a zmizely tak jeho famózní saxofonové vrstvy. Přesto nejsme o zvuk tohoto nástroje úplně ochuzeni, ale příspěvek hosta říkajícího si Guru Pope již není tak výrazný. I když třeba hned v první skladbě "Astral Choir" nebo úvodu titulní "The Blossoming" jsou dost výživné pasáže. Většinou ale usazuje skupina do popředí jiné atributy. A částečně jsou to prvky, které již známe z minulých alb. Zde jsou jen více vygradované a postavené na odiv. Klíčová tak je především vlastní progresivně stavěná kostra vycházející z black a death základu, který se ale často rozplývá v klasičtějších metalových postupech a mnohé pasáže tak dostávají i jemnější podobu, ze které nás zpět do drsného podsvětí vrací často vyhroceně důrazný vokál.
Jsou tu ale i prvky, které skupina dříve příliš nepoužívala, nebo byly zatlačeny do pozadí. Na "The Blossoming" vyplouvá na povrch třeba košatě pojatá rytmika, která kombinuje jak živé bicí tak ty programované, a je tedy v tomto ohledu hodně zajímavá. Současně se ve skladbách využívají i čisté vokály, které odvádí celkový dojem od blackmetalových kořenů, jež skupina kdysi ctila. Nepřeslechnutelné jsou hlasy hostujících zpěvaček Cindy Sanchez a Dolorès Anapeste, což skladby hezky provzdušňuje. Do toho syntezátory a větší podíl uvolněných rockových pasáží často s výraznou psychedelickou aurou. Současnou tvorbu francouzské skupiny je tak možné bez uzardění označit jako nadžánrovou fúzi. Spojuje se zde dravá metalová podstata s uvolněnou i nervní psychedelií, která dává nahrávce místy až odosobněnou atmosféru, zřejmě přesně v souladu koncepce tematicky usazené ve vesmírné fantasy.
"The Blossoming" je albem, které se tváří trochu nepřístupně a někdy i neuspořádaně, jak se zde mění tempa, výrazy a nálady. Zprvu jsem ÆTHERIA CONSCIENTIA vytýkal určitou neukotvenost či neucelenost, ale to vše pouze do chvíle, než jsem přijal jejich rozháranou a mnohotvárnou produkci jako záměr, kterým evidentně je. Ostatně je to mnohem provázanější a plynulejší než předvedli v úvodu zmínění BLOOD INCANTATION na opěvovaném albu "Absolute Elsewhere", kde mi stylové přechody přišly mnohde hodně násilné. ÆTHERIA CONSCIENTIA umí svůj stylový guláš udržet hezky v kompaktní hmotě, takže si zaslouží uznání.